V televizní a filmové tvorbě si nelze nevšimnout narůstajícího počtu ženských hlavních rolí a obecně ženských postav, které neplní pouze úlohu milenky. Velké díky za to patří hlavně streamingovému gigantu Netflix. Zvyšuje se také počet režisérek. Podle statistiky Annenberg Inclusive Initiative na University of South California, která sleduje diverzifikační statistiky v Hollywoodu, Netflix v minulém roce téměř zdvojnásobil počet původních amerických snímků, ve kterých hrají hlavní roli ženy. Ať už je o seriál Holky za mřížeminebo Vražedná práva, všude vidíme, že se do popředí dostávají ženy a dokazují nám své umělecké schopnosti před kamerou nebo za ní. A podobná transformace nyní čeká i oblast technologií.
Prostředí technologických firem je již dlouhou dobu kritizováno za vyřazování žen a skutečnost, že se ženy, které v něm působí, musí podřídit tomu maskulinnímu prostředí. Podle statistických údajů tvoří ženy mezi 28% zaměstnanců (Microsof) a 42% zaměstnanců (Amazon) v největších amerických technologických společnostech, tzv. skupině GAFAM. Tato čísla ale mohou být zavádějící. Skutečný počet žen, které opravdu pracují v oblasti technologií je podstatně nižší a podle rozložení pohlaví zastávají pouze 1 ze 4 takových pracovních pozic. A to je přesně důvod, proč si pod pojmem “tech industry” představíme brýlatého muže v kraťasech a žabkách. Tento stereotyp je ale dokonale výstižný.
Co už ale není tak výstižné je tvrzení, že se ženy musí na toto prostředí adaptovat, aby v něm uspěly. Samozřejmě jistá adaptace je nutná, jako v jakémkoliv jiném prostředí. Aby ale ženy v této oblasti skutečně uspěly, je potřeba, aby samy přijaly své jedinečné schopnosti, přesně tak, jak to udělaly ženy v Hollywoodu. Ten jim nabízí spoustu příkladů.
Dovolte mi, abych si za příklad vzala Angelu Ahrendts, bývalou senior vice prezidentku Apple a CEO Burberry Turning. Americká manažerka, která pochází z malého města v Indianě změnila nezajímavou britskou značku Burberry na na mezinárodní senzaci v oblasti luxusních výrobků. V průběhu jejího kralování v Burberry, vzrostla hodnota společnosti z 2 miliard britských liber na 7 miliard britských liber. V roce 2012 byla Angela Ahrendts s výdělkem 26,3 milionů britských liber nejlépe placenou manažerkou ve Velké Británii. To je nejlépe placená pozice generálního ředitele jako taková, ne nejlépe placená žena na této pozici. Jak to ale dokázala? Určitě ne tím, že by schovávala vlastní výjimečnost a stavěla se do role, v jaké jí ostatní čekali.
Angela Ahrendts viděla Burberry jako zcela nezajímavou a nudnou značku pro nadcházející generaci mileniálů. Bylo zapotřebí značku modernizovat a inspirovat se v prostředí technologií. Byla schopná rozpoznat důležitost skloubení designu a technologií, stejně tak, jak tomu byla svědkem u Apple, pochopila ale také důležitost autentičnosti pro mileniály. Kultura hipsterů se v té době vzhlížela ve všem vintage, lidé chtěli něco reálného, co by obstálo a mělo reálnou hodnotu I v době Instagramových filterů a elektronických knih. A byla to právě Ahrendtsová, kdo rozuměl důležitosti zachování původní filosofie značky Burberry. Jejím úkolem bylo najít tenkou hranici mezi vintage a moderním a tak katapultovat Burberry do 21. století.
Místo uvádění futuristických kolekcí se Ahrendtsová soustředila na komunikaci značky s britskými kořeny představující luxus – vlajkovou lodí byl ikonický trench coat. Vintage aspektem bylo oblečení jako takové, futuristická strana byla věcí technologií.
Nové webové stránky Burberry komunikovali s mileniály a přicházející generací Z s pomocí obsahu vytvářejícího emoce, jako filmy, hudba, dědictví, vyprávění příběhů. Další velkou novinkou byla možnost pro zákazníky kupovat oblečení online přímo z módní přehlídky. To bylo do té doby něco naprosto nepředstavitelného. Ve vlajkovém obchodě Burberry v Londýně zákazníky fascinuje více než desetimetrová LED obrazovka, kde se streamují videa a asistenti s iPady místo pokladen. Oblečení má v sobě RFID chipy, které rozpoznávají obrazovky a zrcadla. Když si zákazník vybere nějaký produkt, nejbližší obrazovka nebo zrcadlo ukáží k produktu multimediální informace.
Dnes se tyto věci možná nezdají tak ohromující, kolem roku 2005 tomu ale bylo jinak. Ahrendtsová úspěšně vyvedla značku Burberry ze zapomnění a s pomocí svého výjimečného nadání a chápání autentičnosti se jí podařilo skloubit ve značce módu a technologie. A přesně tento její přístup je něco, co by si ženy měly vzít za své. Není to o tom reprezentovat stereotypy nebo přinést femininitu do podnikání – je to o tom být kreativní, unikátní a nebát se. Ženy se nesmí bát prosadit, ne zanechat svou ženskou část před vchodem do kanceláře, pouze tak se jim podaří rozbít skleněný strop. Jakmile se toto podaří, uvidíme, že žen v technologických firmách bude přibývat stejně rychle, jak je to v současné době u filmu.
O autorce:
Anna Znamenskaya je Chief Growth Officer ve společnosti Rakuten Viber. Je zodpovědná za globální marketing, rozvoj produktů a podnikání, public relations a analytiku. Jejím úkolem je zastupovat ve společnosti potřeby uživatelů a vytvářet pro ně potřebné inovace. Dříve pracovala jako ředitelka pro Rusko ve společnosti Apple Services, kde měla na starosti fungování App Storu, iTunes, Apple Music a iCloudu.
Zdroj foto: Rakuten Viber