Pokud se začínáte potit už při pouhé zmínce o „tuhém deodorantu“ nebo „deodorantu bez hliníku“ (*fuj, otřásáte se hrůzou*), a myslíte si, že přirozenější alternativy jsou určené výhradně pro hippísačky chroupající granolu, přečtěte si pozorně následující řádky…
Lidé se potí – ale pot nezapáchá.
Pot představuje pro vaše tělo přirozený způsob, jak snížit svou vnitřní teplotu a zbavit se toxinů. Většinou se skládá z vody a solí – sodíku, draslíku a hořčíku – které jsou nezbytné pro elektrickou a chemickou rovnováhu vašeho těla.
Rozhodně tím nechceme říct, že tělesný zápach je jen špatný sen, například žít pod jednou střechou s puberťáky nebo přijít do nevětrané šatny naprosto to stačí k poznání, že je skutečný. Není to však samotný pot, který zapáchá. Jsou to bakterie na kůži, které rozkládají kyseliny obsažené ve vašem potu.
Mark Constantine, zakladatel Lush, vysvětluje: „Tělesný zápach je zápach rozkladu mikroorganismů. Mikroorganismům se daří v podpaží, protože tam je to jako tropická džungle.“
Většina antiperspirantů (což je něco jiného než deodoranty) se vyrábí s využitím sloučenin hliníku, jejichž účelem je snaha omezit množství potu. V USA jsou Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) klasifikované jako: „Lokálně aplikované léčivé produkty, které na daném místě omezují produkci potu.“ Složky, jako je hydroxylchlorid hlinitý (aluminium chlorohydrate) a křemičitan hlinitý (aluminium zirconium), působí jako zátky, které částečně znemožňují otevření potních žláz, čímž minimalizují vylučování potu.
Deodoranty Lush místo toho využívají účinné ingredience, které neobsahují hliník, aby vám poskytly pocit sucha, dodaly sebevědomí a nerušily nechtěnými vůněmi nebo skvrnami, a při tom všem nechávají vykonávat tělo jeho práci.
Je to možné díky absorpční schopnosti prášků, jako je prášek z plavuně, hydrogenuhličitan sodný (sodium bicarbonate) známý jako jedlá soda, prášek z dřevěného uhlí a křemičitan hořečnatý (magnesium trisilicate), které umí absorbovat veškerou přebytečnou vlhkost, kterou vaše tělo během dne uvolňuje. Jedlá soda tvoří v T’eo spolu s vinným kamenem a uhličitanem hořečnatým (magnesium carbonate) nahatý, tuhý deodorant, který se na cestách ani pod tlakem nerozpadne a zajistí vám pocit svěžesti. Obsahuje jalovec, citronovou trávu a silici z australského čajovníku, které bojují proti bakteriím a zahalí vás do přitažlivé citrusové vůně. Základ je ručně máčen v modrém vosku, takže se snadno drží v ruce a aplikuje, ať jej potřebujete použít kdekoli.
Ještě jsme vás nepřesvědčili? Výběrem tuhého, nahatého deodorantu šetříte na obalech, takže je to také ekologičtější volba!
Klíčem kolekce deodorantů Lush je také využívání spojení esenciálních olejů a přírodních ingrediencí, které ovlivňují fyzické procesy. Vezměte si například pačuli: jeho chladivý účinek omezuje samotnou potřebu pocení. Podle naší vynálezkyně produktů Helen Ambrosen má jeho výrazná kouřová vůně dlouhou výdrž („ulpívá na kůži a zůstává tam dlouho“), takže skvěle voní celý den. Pačuli se pouští do práce například v jemném tuhém Aromaco nebo svěžím pudrovém deodorantu The Guv’ner.
Takže tady to máte. Přírodní deodoranty krásně voní, ale moc z blízka k nim raději nečichejte (ke šňupání opravdu neslouží).
Pokud jste připraveni je vyzkoušet, nespěchejte. Možná budete potřebovat trochu času na přizpůsobováníní, zejména pokud jste předtím používali antiperspiranty. Trpělivost a v prvních dvou týdnech trochu častějšího znovu aplikovaní, než je obvyklé, většinou stačí k přepnutí na nový režim.
Zdroj foto: Lush